Knižní novinky

Zástupkyně stěžovatele přitom byla povinna stěžovatele řádně a účinně zastupovat, a to i z časového hlediska. Pokud jí takovýto postup neumožňovala její pracovní vytíženost či nepřítomnost, měla tuto situaci řešit např. Poukaz stěžovatele na skutečnost, že nehrozila prekluze lhůty pro stanovení daně, není relevantní z hlediska aplikace § 88 odst. K uvedené argumentaci stěžovatele proto Nejvyšší správní soud uzavírá, že nevyvrací závěr žalovaného o splnění podmínek pro doručení zprávy o daňové kontrole náhradním způsobem podle § 88 odst.

Nejvyšší správní soud se proto délkou této lhůty zabýval. Z § 88 odst. Jak již bylo zmíněno výše, smyslem § 88 odst. V této souvislosti lze rovněž poukázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne Nutno konstatovat, že tato zásada byla nově zavedena v § 88 odst. Je zcela na místě, pokud na základě vyjádření daňového subjektu a návrhu na provedení dalších důkazních prostředků dojde ke změně kontrolního zjištění, a správce daně vyzve daňový subjekt k dalšímu vyjádření ke změněnému výsledku kontrolního zjištění.

Ukáže-li se však, že navrhovaná doplnění nejsou relevantní, tudíž nedojde ke změně kontrolního zjištění, daňový subjekt již nemůže v rámci tohoto postupu uplatňovat další návrhy k doplnění, neboť tato možnost mu již byla jednou dána. V uvedeném postupu, který § 88 odst. Shodně viz i další rozsudky NSS, např.

Daňová kontrola

Jak již bylo uvedeno výše, stěžovateli byla lhůta k vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění stanovena ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy ze dne Lhůta tedy činila celkem 20 dnů a uplynula dne Stěžovateli je tudíž třeba přisvědčit v tom, že možnost relevantně se vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění měl pouze do Neobstojí proto závěr krajského soudu, který dospěl k závěru, že tato lhůta trvala až do Krajský soud tudíž hodnotil z hlediska přiměřenosti k vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění nesprávnou dobu a stěžovateli lze tudíž přisvědčit také v tom, že se krajský soud nezabýval skutečně stanovenou lhůtou pro vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění a navržení jeho  doplnění.

Časový úsek od Již v okamžiku kdy požádal o prodloužení lhůty, navíc stěžovateli muselo být známo, že této první žádosti žalovaný s ohledem na § 36 odst. Stěžovatel totiž na toto ustanovení daňového řádu poukazoval v kasační stížnosti. Stěžovatel tudíž přesně věděl, jaký minimální časový úsek bude mít k dispozici k vypracování svého případného vyjádření k výsledku kontrolního zjištění.

Takto stanovenou lhůtu proto zdejší soud nepovažuje za nezákonný zásah znemožňující stěžovateli vyjádřit se k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění. S ohledem na výše uvedené nepřisvědčil Nejvyšší správní soud ani námitce stěžovatele, že žalovaný tímto postupem porušil § 6 odst.

V souladu s usnesením rozšířeného senátu zdejšího soudu ze dne NSS, proto pouze výše uvedeným způsobem korigoval  odůvodnění krajského soudu ve vztahu k délce lhůty pro vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění. Již v rozsudku ze dne 2. V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo  donucením správního orgánu § 82 a násl.


  1. Závěr kontroly.
  2. den jako stvořený pro vážnou známost pdf.
  3. Daňová kontrola | 1. VOX a.s. – školení, kurzy, semináře.
  4. 280/2009 Sb. Zákon daňový řád.

Nejvyšší správní soud má za to, že pouhá skutečnost, že tato společnost resp. Této společnosti proto nenáleží práva osoby zúčastněné na řízení. Kasační stížnost této společnosti je proto podána osobou zjevně neoprávněnou a Nejvyšší správní soud ji odmítl podle § s. Krajský soud tedy pochybil, neboť jednal jako s osobou zúčastněnou na řízení s někým, komu toto postavení nepřísluší. Toto pochybení krajského soudu se však nijak neodrazilo v odůvodnění kasační stížností napadeného rozsudku, a nemá tudíž vliv na jeho zákonnost.

Nejedená se proto o natolik závažné pochybení, aby pro něj musel být kasační stížností napadený rozsudek zrušen.

Předpis č. 280/2009 Sb.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení [39] Uplatněné důvody kasační stížnosti tak nebyly zjištěny, a Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele jako nedůvodnou zamítl § odst. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne Aleš Roztočil předseda senátu. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Vyzkoušet vše zdarma.

Povídání s hvězdami a bylinkami

Jsem student s ISIC. Typ řízení: Správní, Správní kasační.

Vztahy k předpisům:

Podle odst. Z pouhého jazykového výkladu těchto izolovaných ustanovení by vyplývalo, že výsledek postupu k odstranění pochybností lze ve formě úředního záznamu zaslat daňovému subjektu poštou či datovou schránkou, popř. Takový postup sám o sobě naráží na rozpor s další úpravou. Z uvedených ustanovení lze dovodit, že určitý rozpor mezi ustanovením § odst. Daňovému subjektu nelze upřít právo na vyjádření ke všem důkazům, a to způsobem, který si poplatník zvolí a ve lhůtě 15 dnů podle § 90 odst.

Podle ústavní zásady projednací dále dovozujeme, že nemůže jít o komunikaci jednostrannou. Daňový subjekt musí před vyměřením daně znát stanovisko správce daně k jeho vyjádření obsahující informaci, jak bylo jeho vyjádření posouzeno a vyhodnoceno a jaké jsou z toho dovozovány důsledky.

Judikatura vztahující se ke dřívější úpravě vytýkacího řízení podle § 43 odst. Z praxe je nám známo, že správci daně v některých případech zásadu projednací nedodržují, když striktně ve smyslu § 90 odst.


  1. Newsletter;
  2. Knižní novinky?
  3. seznamka pervers?
  4. making seznamka;

V některých případech je s poukazem na uvedenou úpravu dokonce odmítán požadavek na ústní jednání. Je nepřípustné, aby finanční orgány toto právo daňového subjektu, které je součástí ústavně zaručených zásad spravedlivého procesu čl. Je tedy zřejmé, že z ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu vyplývá, že projednání, ať už zprávy o daňové kontrole nebo výsledku postupu k odstranění pochybností, znamená, že správce daně zaznamená všechna vyjádření, návrhy a námitky daňového subjektu k jejich obsahu.

Povinen je dále sdělit daňovému subjektu své stanovisko k nim, popřípadě výsledky doplněného dokazování. Opačný výklad předmětných zákonných ustanovení by byl v rozporu s ústavně zaručeným právem zakotveným v čl. Přezkoumatelnost rozhodnutí navazujícího na POP je tedy podmíněna tím, že bylo provedeno hodnocení důkazů a že s ním byl daňový subjekt seznámen.

Hodnocení důkazů musí odpovídat zásadě volného hodnocení důkazů [5] , podle které správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Daňový subjekt má právo vyjádřit se k tomuto hodnocení důkazů a správce daně má povinnost zaujmout k tomuto vyjádření konkrétní stanovisko. Z výše uvedeného dle našeho názoru vyplývá, že projednání výsledku postupu k odstranění pochybností je vzájemný dialog správce daně a daňové subjektu vedený písemně nebo ústně.

Ukončení postupu k odstranění pochybností a sdělení jeho výsledku daňovému subjektu by proto mělo probíhat takto:.


  • seznamka 2020 csfd!
  • turisticka seznamka.
  • Daňová kontrola | comamail.mestoholice.cz.
  • seznamte se s američany;
  • Ukončení postupu k odstranění pochybností a sdělení jeho výsledků formou zaslání úředního záznamu, popř. Daňový subjekt má právo na to, aby byl seznámen se stanoviskem správce daně k tomuto vyjádření. Daňový subjekt je přitom oprávněn ke splnění účelu správy daní kdykoli požádat o ústní jednání. Navrhujeme přijmout výše uvedený závěr a po projednání příspěvku na Koordinačním výboru doporučujeme přijatý závěr vhodným způsobem publikovat.

    Daňový řád - Daňová kontrola - comamail.mestoholice.cz

    Stanovisko GFŘ:. Jestliže takový postup není, vzhledem k okolnostem případu, možný a pochybnosti správce daně jsou rozsáhlejší, resp. Správce daně musí vždy vyhodnotit, zda je v daném případě k dosažení daného účelu vhodnější postup k odstranění pochybností či daňová kontrola. Postup k odstranění pochybností by měl být tedy realizován jako rychlý, maximálně pružný postup, založený na vzájemné komunikaci správce daně a daňového subjektu, za účelem rychlého odstranění právní nejistoty daňového subjektu o tom, jaká je správná výše jeho daně.

    Povinnosti daňového subjektu při daňové kontrole Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně povinnost: umožnit správci daně zahájení a provedení daňové kontroly a zajistit vhodné místo a podmínky k jejímu provádění, poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby, předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení a naopak nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí, umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti.

    Povinnosti pracovníků správce daně při daňové kontrole Pracovník správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu povinnost: zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním, potvrzovat převzetí dokladů a jiných věcí ve zprávě o kontrole nebo samostatně při převzetí; dbát na dodržení třicetidenní lhůty k vrácení převzatých dokladů, ve složitých případech požádat orgán nadřízený správci daně o prodloužení lhůty, postupovat v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty a při vyžadování plnění jejich povinností v daňovém řízení volit jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení, tj.

    Místní šetření Správce daně může provádět místní šetření, jehož účelem je získávání důkazních prostředků, a to i v případě, že není místně příslušný. Práva daňového subjektu při místním šetření Daňový subjekt, u něhož je prováděno místní šetření, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo: vyžadovat od pracovníka správce daně předložení služebního průkazu, klást svědkům a znalcům otázky. Povinnosti správce daně při místním šetření Pracovník správce daně provádějící místní šetření má ve vztahu k daňovému subjektu povinnost: prokázat se služebním průkazem, sepsat podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam; došlo-li při místním šetření k zajištění věcí, předat opis protokolu osobě, u níž k zajištění došlo, i bez její žádosti.

    Zpráva o daňové kontrole O zahájení, průběhu a ukončení daňové kontroly sepíše správce daně zprávu o daňové kontrole , které obsahuje výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení důkazů zjištěných v průběhu daňové kontroly, a odkaz na dané protokoly nebo úřední záznamy Správce daně je povinen seznámit daňový subjekt s výsledkem kontrolního zjištění včetně hodnocení důkazů a předložit je daňovému subjektu k vyjádření. Pravidelné novinky e-mailem Bez registrace Pravidelný týdenní souhrn novinek připravený naší redakcí.

    S registrací Souhrn novinek připravený dle Vašeho výběru témat, tak často, jak chcete Registrace. S registrací pomocí sociálních sítí Využijte jednoduché a rychlé registrace pomocí sociálních sítí. Přihlášení Zadali jste chybné údaje.